Bílá sobota 30. března

Bílá sobota význam

Bílá, nebo také Svatá či Světlá, Velká sobota je spolu s Velkým pátkem a Božím hodem velikonočním součástí velikonočního tridua, dnů, kdy byl Ježíš Kristus ukřižován, pohřben a ležel v hrobě, a nakonec vstal z mrtvých. Podle evangelií byl Ježíš pochován hned po smrti, ještě v pátek, protože s pátečním večerem začínal svátek Šabat (Šábes), kdy by pohřbení nebylo možné, sobota byla dnem, který Ježíš strávil v hrobě. O Veliké noci ze soboty na neděli pak vstal z mrtvých a ženy, které ke skalnímu hrobu přišly, nalezly jen prázdný hrob s odvaleným kamenem.

Tento den se podobně jako o Velkém pátku nekoná žádná bohoslužba a věřící navštěvují kostely pouze k tiché modlitbě a rozjímání u Božího hrobu. Až po setmění probíhá Velikonoční vigilie, liturgie připomínající zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Začíná zapálením ohně, od kterého se zapaluje velikonoční svíce (paškál). Součástí této bohoslužby je i křest katechumenů (nově pokřtěných věřících), kteří si oblékají bílá roucha, odtud pravděpodobně název Bílá sobota.

O Bílé sobotě se znovu vrací zvony z Říma, kam odletěly na Zelený čtvrtek.

Bílá sobota zvyky